Můj příběh

  Jsem člověk z masa a kostí, a tak prožívám své radosti i starosti a žiji normální život stejně jako vy.


Už v dětství jsem vnímala věci okolo sebe velmi citlivě. Milovala jsem zpěv, tanec, ale byla jsem i tak víc kluk než typická holka. Mými nejlepšími kamarády byli buď kluci, nebo pejsci z ulice. :) Kdybych v té době mohla mít doma zvíře, měla bych klidně deset psů a aspoň pár koček. Vnímala jsem energii lidí i zvířat v mém okolí a pozorovala jsem, jak vlastně na energii lidí zvířata reagují. Od mala mě to fascinovalo. A učilo.

Měla jsem velmi úzký vztah se svou babičkou, která mě hodně naučila. Tvrdila, že i její babička měla takovou sílu ve vizích jako já. Tehdy jsem moc nerozuměla, o čem mluví. :) Vše jsem vnímala jednoduše jako přirozené. Až mnohem později jsem zjistila, že ne každý má tak citlivé vnímání, nebo vidění toho, co se stane. Chvíli jsem se dokonce snažila své schopnosti ignorovat. Během dospívání jsem je začala konečně rozvíjet a definitivně jsem je přijala ve svých 26 letech, kdy jsem se během svého těhotenství obrátila co nejvíce k přírodě.

V dospělosti do mého života kvůli dost hektické práci přišla velká rána. V roce 2013 se objevila rakovina děložního čípku. Uvědomila jsem si, že musím něco zásadně změnit. A tak jsem skončila s kariérou ředitelky v silně mužském business světě a začala jsem se věnovat sama sobě. Chodila jsem čerpat sílu do přírody, o 100 % jsem změnila svou stravu a svou léčbu jsem podpořila bylinkami.

Když byl můj zdravotní stav už téměř v pořádku, moji oslabenou imunitu přepadla borelióza a encefalitida s téměř fatálními následky. V tomto období jsem seděla hrobníkovi na lopatě. V noci, když všichni usnuli, jsem se s nimi v duchu loučila. Cítila jsem, jak moc je mé tělo slabé a já odcházím, má duše byla na vlásku. Zažila jsem zvláštní spojení s Bohem a s celou jednotou. Prosila jsem, abych tady ještě nějaký čas mohla být. Toužila jsem tu být pro svého syna a taky jsem chtěla cestovat, vidět svět! Slíbila jsem si, že pokud se uzdravím, tak budu s láskou a vděčností léčit lidi i zvířata tak, jak jen budu moci.

Dnes mám ale pocit, že největší šanci vlastně dostalo léčení mé vlastní duše, mého já.

Nikdy nezapomenu na tu radost ze života, když jsem se vracela z nemocnice. Jen lidé, kteří něco podobného zažili, si umí představit, co vše si člověk vlivem takových zkušeností uvědomí! Prožitek fyzické i mentální smrti mi absolutně změnilo myšlení. Když zažijete takovou blízkost smrti, už vlastně není čeho se bát. Vrátila jsem se k sobě jako k člověku. Od té doby hledám už jen cesty k tomu, jak se lépe vidět a vnímat se. Není vůbec sobecké, pokud ještě před vztah s jinými zařadíte vztah sami k sobě. Naopak, sebe sama by člověk měl mít rád nejvíce. A i já se to učím dennodenně.



Navzdory tomu všemu temnému, co jsem v životě zažila, jsem neskutečně pozitivní člověk, který bere vše s nadhledem. Miluji humor! Dokonce ho umím (někdy nevědomky) použít i v tu nejnevhodnější chvíli a často mířím i proti sobě. Jsem obětavá a citlivá, ale zároveň energická. Jsem ženská, jak se patří. :) Miluji svou rodinu a své domácí mazlíčky. S láskou vyrábím přírodní kosmetiku a eko produkty pro pejsky.